Po dlouhé době jsme vyrazili o trošku dále než mezi československé kopce. Dva dny jsme se ve velice uvolněné atmosféře courali po Vídni, srdci prohnilé Habsburské monarchie.

Míru mých uvolněných mravů ilustrují tyto zastávky: Praha → Brno (tímto si dovoluji pozdravit slečnu/paní fyzioterapeutku a poděkovat za velice příjemnou diskusi ve vlaku) → Sudbahnhof → postel → Naschmarkt → Tutanchamónek → fantastická průtrž mračen → Naschmarkt po druhé → postel → zmrzlina → šlapadla na Dunaji → blíže neidentifikovatelný kebab → Sacher → na zelenou čekající Mustang odhadem z roku 1968/1970 → hospoda → postel → Italští mistři 15tého a 16tého století společně s Holadskem a Flandrami → kebab na jiný způsob → Sudbahnhof → Pendolino → Praha .. a postel.

Výlet se povedl na výbornou, co jiného jsem si mohl přát? Snad jen týden dovolené na vychutnání nádherných sbírek Kunsthistorického musea. Odkaz na Wikipedii zde, stránky musea zde. Odkaz na galerii obrazů ze sbírek je zde. Och!